2011 Itálie
Proč jsme se rozhodli jet tento rok do Itálie?
Původně jsme dovolenou vůbec neplánovali, protože jsme začali stavět domeček a dovolenou šetříme na práce na stavbě. Na druhou stranu jsme každý měli své přání - Romík toužil jet do Trenta na závody do vrchu a Lenička zase někam do tepla k vodě. Tak jsme se rozhodli, že si splníme svá přání a spojíme tyto dvě akce dohromady.
Závody se konají první víkend v červenci a v Česku jsou v prvním týdnu prázdnin dva svátky, takže jsme si víkend prodloužili na celý týden a na poslední chvíli - asi dva dny před víkendem si potvrdili, že v pátek v noci odjíždíme směr Itálie.
Odjezd z Prahy a víkend v Trento - Bondone
Vyrazili jsme v sobotu ráno 2.7. po páté hodině z Prahy a s několika krátkými zastávkami dorazili do Trenta ve dvě odpoledne. Zorientovali jsme se dole ve městě, prohlídli si depo, mírně zmokli a už hledali cestu nahoru na horu Bondone, kde se tou dobou už jezdil závod. Jinou cestou jsme se dostali cca do třetiny a v jedné z tisíce zatáček viděli ještě kus závodu prvního dne. Na konci jezdí ty nejrychlejší závodničky (to je Leniččin výraz pro všechny závodící auta). Výsledky jsme dostávali SMSkama od Romana Kratochvíla, takže jsme i věděli, kdo z Čechů dopadl nejlíp.
Po závodech jsme sjeli zpět do Trenta - najíst se a natankovat a pak se vydali nahoru na Monte Bondone, kde jsme chtěli najít místo k přespání a zároveň vhodné místo ke sledování nedělního závodu. Cesta nahoru byla dlouhá asi 20 km a jedna zatáčka střídala druhou, nekonečné... Lenička s plným žaludkem pizzy si to naplno užila a řekla, že to je poprvé a naposledy, co tu cestu absolvuje.
Je asi dobré podoknout, že v Trentu bylo asi 25 stupňů a postupně klesaly s rostoucí nadmořskou výškou. Zastavili jsme skoro u cíle, v 1600 m, teplota 7 stupňů, stmívalo se - bylo asi 21:30 h. Začali jsme hledat místo na stanování, všude bylo plno lidí, většinou už posilněných alkoholem a velmi dobře a hlučně si užívajících tuto akci. Kluků byla výrazná převaha. Postavili jsme stan a byla nám taková zima, že jsme se napřed rozhodli zahřát trochu v autě. Se špuntama v uších, vším co šlo na sobě a dekama přes spacáky jsme se pokusili usnout. Teplota jistě ještě klesla, ale snad nemrzlo :-) Lenička skoro nespala zimou a Romík ráno uznal, že byla zima. Ještěže jsme měli ten "termospacák" (jak říkal kolega Jirka, když nám ho půjčoval - prej nám v něm bude horko :-)))
Ráno v osm bylo skoro stejně zima jako večer, i když byl krásný den, sluníčko svítilo a všichni co šli spát, se pomalu probouzeli, aby si šli zabrat nejlepší místo ke sledování závodu. Určitě tam bylo plno těch, co spát nešli, protože techno tam dunělo bez přestání celý víkend.
Závod začal v 11 hodin, čekali jsme už od půl deváté na místě a vyčkávali. Jako předjezdci jely civilní vozy Ferrari - byly krásné, hlučné a rychlé a bylo jich hooodně. Závodníků bylo asi 160 a s několika přestávkama - nehody, kategorie atd. skončili asi v 16 hodin.
Jakmile byla cesta dolů opět otevřena, sjeli jsme s našim Stilem po svahu dolů na cestu (nebylo totiž možné vyjet zpátky nahoru - byl to prudký zatravněný kopec - sjezdovka) a pak už v několikakilometrové koloně dolů a hurá směr Lago di Garda.
Docela jsme se těšili na noc v posteli, sprchu a koupelnu. Naštěstí jsme nemuseli hledat ubytování, našli jsme před odjezdem pension se snídaní za 540 Kč na osobu v městečku San Zeno di Montagna, tak jsme si zamluvili hned 4 noci a jeli tedy na jisto. Dorazili jsme na místo chvíli po osmé a byli maximálně spokojeni a natěšení na další den.
Dalších 5 dní probíhalo podobně :-) Nasnídali jsme se - croissant, kávičku a housky s džemem a odjeli dolů směrem k jezeru. Pension se nacházel ve výšce cca 600 m nad mořem a byl cca 8 km jízdy autem od jezera. První den jsme si prohlídli několik městeček na pobřeží, například Lazise a Sirmione, obědvali pizzu a užívali si horko a krásné panorama, které nám jezero s horami kolem nabízelo.
Další dny jsme se opalovali a koupali v jezeře, jeden den jsme celé jezero objeli autem - cesta nám s mnoha poměrně krátkými přestávkami trvala 6 hodin - je to 158 km. Při cestách po pobřeží jsme navštívili další městečka - Desenzano del Garda, Torri del Benaco, Garda, Bardolino a jeli se podívat do Verony.
Náklady na cestu
Cesta Praha - Trento - Lago di Garda je dlouhá cca 800 km.
K ceně paliva je nutno připočítat poplatky a mýta za dálnice v Rakousku a Itálii.
Rakousko: dálniční známka na 10 dní - 7,9 EUR, průjezd Alpami k italským hranicím (Innsbruck - Brenner) 8 EUR
Itálie: mýtné cca 1 EUR/10 km; V Itálii je docela dobře možné cestovat mimo dálnice, nezpoplatněné cesty jsou většinou podél dálnic a jsou v dobrém stavu.
Fotky z dovolené najdete TADY :-)